V Mělníku zachránili bezdomovce s omrzlinami

Kruté mrazy posledních dní, kdy rtuť na teploměru padá ke dvaceti stupňům pod nulou, si v Mělníku málem vyžádaly život jednoho z místních bezdomovců. Naštěstí si ho na poslední chvíli všimli strážníci a obrátili se na mělnický azylový dům, kde sídlí noclehárna pro bezdomovce.

Potvrdila to sociální pracovnice azylového domu Renata Trnková: „Dojeli jsme pro něho, provedli jsme základní hygienu a vyměnili mu oblečení, přitom jsme zjistili, že má omrzliny,“ řekla Trnková a doplnila, že další cesta bezdomovce vedla přímo do mělnické nemocnice, kde už několik dní stále leží na kapačkách.

V ohrožení nebyl podle ředitele Městské policie v Mělníku Ladislava Hošmánka sám. V Českolipské ulici je prý další bezdomovec, kterému jde v mrazivých dnech o život.

„Lidí bez přístřeší se v Mělníku pohybuje šest. V největším ohrožení je vzhledem k podmínkám, ve kterých přežívá, právě muž z Českolipské ulice. Několikrát jsme mu už nabízeli možnost využít služeb azylového domu, pokaždé to však odmítl. Nemůžeme ho nutit proti jeho vůli,“ poznamenal Hošmánek.

Ostatní bezdomovci, kteří přežívají střídavě zhruba na čtyřech místech ve městě, se prý před tuhými mrazy dokážou trochu lépe chránit. „Mají o něco lepší podmínky. Ve zchátralých opuštěných objektech mají na dveřích například natažené deky, polystyrenové desky a na plynovém vařiči se snaží uvařit alespoň teplou polévku,“ uvedl Hošmánek. Všem bezdomovcům strážníci nabízejí možnost nocovat v teple, většina z nich o to ale nestojí.

Hlídky mělnických strážníků bezdomovce několikrát denně kontrolují. Do jejich příbytků se vypravují ještě dvě hodiny před půlnocí a pak kolem třetí hodiny ráno, kdy bývá nejkrizovější doba. „V jedné skupince mají i mobilní telefon, takže jsme je poučili, že pokud by na některém z nich viděli, že je v horším stavu, aby hned volali na naši bezplatnou linku,“ řekl Ladislav Hošmánek, který věří, že se strážníkům podaří přemluvit bezdomovce z Českolipské ulice, aby se na mrazivé noci uchýlil do azylového domu v ulici Na Malém Spořilově.

Služeb tohoto sociálního zařízení využívá podle Renaty Trnkové v současné sobě trojice bezdomovců. „Momentálně tedy kapacita osmi lůžek pro muže a čtyř pro ženy plně využita není. Pokud by byla, je v takto silných mrazech možné přenocovat na chodbě na židlích pod dekou, samozřejmě zadarmo,“ vysvětlila sociální pracovnice.

Za každou noc v noclehárně azylového domu jinak každý z bezdomovců platí padesát korun. Peníze si většinou někde seženou.

„V tak ohromném mrazu bychom je samozřejmě nenechali venku, ani pokud by na poplatek za nocleh neměli. Jsme otevřeni komukoli, nemusí být předem nahlášen a ani nemusí být z Mělnicka. Podmínkou ovšem je, že nesmí být pod vlivem alkoholu ani jiných návykových látek.“

Součástí noclehu, na který lidé bez střechy nad hlavou nastupují od sedmnácti hodin, je mnohdy i jídlo, které získává personál azylového domu z potravinové banky v Praze.
„Pokud potraviny mají, tak nám je vždy poskytnou. Letos jsme tam byli už třikrát. Většinou přivezeme pečivo a třeba instantní polévky,“ uvedla Trnková.

Na mělnický azylový dům se dokonce obracejí i úředníci ze sociálních odborů okolních měst. „V tomto týdnu nás kontaktovali z Kralup nad Vltavou, jmenovitě nám sdělili, kdo by k nám měl dorazit na přespání, ale stejně nepřišel. V týdnu to měli být čtyři lidé – a nepřišel nikdo,“ uzavřela sociální pracovnice.

www.melnicky.denik.cz